Z HISTORIE TĚLOVÝCHOVNÉ JEDNOTY TÝNEC NAD SÁZAVOU

         Z podnětu zaměstnance brodecké přádelny Emanuela Stříbrného byla v říjnu 1906  svolána schůze občanů Týnice, kteří projednali založení tělocvičné jednoty. 29.11.1906 došly Stanovy a tak se 23.12.1906 konala ustavující schůze a byla založena první TV organizace, a to  „Tělocvičná jednota Sokol v Týnici nad Sázavou“. Zvoleni byli: starosta - Hásek  Josef, místostarosta- Čermák Antonín, náčelník - Stříbrný Emanuel, jednatel - Černohorský Vl., pokladník - Tůma. Zápisné je stanoveno na 1,- K a členské příspěvky na 40 haléřů měsíčně.

            Cvičili pouze muži a cvičení se konalo na zahradě a v sále místního hotelu. Ve cvičení byl vzorný pořádek a docházka do cvičení byla dochvilná a plná. 16 mužů cvičilo již na 5. Všesokolském sletu 28.6. - 2.7.1907 v Praze. Jednota zakoupila kroje po 34,- K a členové si je později dle možností spláceli.

             Jako příprava na slet se pořádalo první veřejné vystoupení v Týnici na zahradě hotelu 26.5.1907. Domy ve vsi byly ozdobeny prapory a po cvičení byl koncert.

            V průběhu roku se počet členů zvýšil o 38 a pro cvičení bylo zakoupeno: kůň za 182,-K, bradla za 220,- K, žíněnka za 40,- K  a činka.  Usnesením valné hromady z 22.9.1907 bylo rozhodnuto zakoupit pozemek v Nové Týnici (dnes Lipová ulice) ve výměře 150 sáhů po 5,-K 

V r.  1910 započal činnost i dorost a v r. 1914 žactvo. Obsahem cvičebních  hodin bylo, kromě cvičení prostných a pořadových i  cvičení s náčiním, na nářadí, hry, vrh koulí, běhy, skoky. 

V r. 1914 již vlastnila jednota i malé činky, kužele, tyč pro skok vysoký, míče a také konstrukci pro kruhy. K činnosti patřila i veřejná vystoupení, akademie, cvičení místní i v okolí, vycházky, výlety, přednášky, činnost divadelní, koncertní i pořádání tanečních zábav. Od r. 1911 měla jednota i svoji spolkovou knihovnu.

            Po 26. červenci 1914 život v jednotě ustal. V jednotě se za války pracovat nedalo, Česká obec sokolská byla rozpuštěna. Tři čtvrtiny členů odešli na vojnu a 6 členů za války zemřelo. 10. listopadu 1918 se konala za povznesené nálady nezapomenutelných dnů převratových další valná hromada a tehdejší místostarosta Sládeček přečetl výzvu starosty ČOS k obnovení činnosti Sokola, což bylo respektováno.

Rok 1919 se vyznačuje vzrůstem počtu členstva a zahájením cvičení žen, dorostenek a žaček. První náčelnicí byla A. Karásková. Rok 1920 se vyznačoval zdokonalením v technice i teorii cvičení. Ženy byly vzorem v celé župě a ve víceboji pro VII. Všesokolský slet dosahovaly vysoká bodová ohodnocení. Spolu s muži a dorostenci prošli i ve vylučovacích závodech  prostných a cvičili i v Praze.

            V červenci 1921 byl v jednotě ustaven i odbor házené. Vedoucím byl L. Štros a již 24.7.1921 byl sehrán první přátelský zápas s SK Meteor Vinohrady s výsledkem 2:10.

            V tomto roce získala jednota i nájem celého hotelu za 15 000 Kč a 26. srpna 1922 uvedla do  provozu biograf. Bylo však příliš potíží technických a tím i finančních. Až od roku 1923 se pomalu poměry zlepšily . Velký přelom k lepšímu nastal  1. dubna 1926, kdy došlo v Týnci k zapojení na elektrickou energii a kino přešlo na nový elektrický zdroj. Byl však stále nedostatek hudebníků  (němý film).

            Život tělocvičné jednoty v dalších letech plynul celkem klidně.  Základem činnosti byla gymnastická cvičení, házená, odbíjená. Na letním cvičišti  vedle řeky, u mostu  se po každém cvičení dlouho do noci zpívalo. Každoročně byly pořádány veřejné cvičební hodiny, akademie  a v r. 1927 s velkým úspěchem i veřejné okrskové cvičení. Neustávala ani činnost turistická. Vycházky, výlety a pochodová cvičení doplňovala tělocvičnou činnost několikrát v roce. Činnost byla doplňována i vzděláváním - přednáškami a proslovy, rovněž tanečními zábavami a divadlem.

            Slavný byl rok 1931, kdy jednota oslavovala 25. výročí svého založení. Měl se splnit i dávný sen. 12. dubna  1931 zadala valná hromada J. Hraběti vyhotovit plány pro výstavbu sokolovny. K realizaci však nikdy nedošlo.

            Do okupace patřil týnecký Sokol mezi nejčilejší z celé blanické župy. Okupace přerušila bohatou činnost na veřejnosti a 13.4.1941 byla zakázána úplně a ČOS rozpuštěna. Sokolský duch však byl převeden do tovární tělovýchovy, založené v závodě Týnec-Brodce a tím se předešlo i zavedení kuratoria. Cvičilo cca 20 mužů a 28 žen. 

            Po osvobození naší republiky, v červenci 1945 byla v Týnci oficiálně obnovena veřejná činnost Sokola a v r. 1946 obnoveno pravidelné cvičení. V průběhu dalších let došlo ještě k mnoha změnám, ale činnost neustala. Po celá dlouhá léta přetrvává tradice cvičení v Týnci a nezáleží na tom jak se zrovna v té či oné době organizace jmenuje.

  1948 - Sokol JAWA METAZ Týnec n. S.

  1953 - DSO Spartak Metaz Týnec n. S.

  1962 - Tělovýchovná jednota Metaz Týnec n. S.

  1968 - Tělovýchovná jednota JAWA-METAZ Týnec n.S                               

             V roce 1968 sdružovala TJ již více sportovních odvětví. Byl to především fotbal, hokej, volejbal, základní tělesná výchova – dříve Sokol, sportovní gymnastika,  stolní tenis, dále  i oddíly turistiky, kanoistiky, lyžování, skibobů, tenisu, karate, jachtingu, nohejbalu a další. Některé jsou „živé“ dodnes, jiné změnily název nebo se spojily a mnohé již zanikly. Sokol v Týnci nad Sázavou po roce 1989 již znovu založen  nebyl. Bývalé  členky a členové sportovali i po zrušení Sokola v následnické organizaci, kterou se stala TJ a necítili potřebu měnit jméno, nebo se osamostatnit. Kdo sportovat a hýbat se chtěl, měl k tomu vždy možnost.

   2010 - Tělovýchovná jednota, o. s.

                                                                                                                                                                                      Zpracováno dle záznamů p. Fr. Šípka

NAHORU